Žvížátka

Medvěd lední

Třída - savci

Řád - šelmy

Čeleď - medvědovití (Miacidae)

Rod - Ursus maritimus

Druh - Thalarcos maritimus

Medvědi obývají oblast Arktidy - Aljašku, Kanadu, Grónsko, norský Svalbard, Sibiř a Severní ledový oceán. Pohybují se v místech výskytu arktických tuleňů, žijí většinou osamoceně, shromažďují se pouze při příležitosti potravy (skupina circa 40 zvířat). Medvěd lední je stále v pohybu, denně urazí až 70 km. Tento poznatek byl zjištěn díky experimentu prováděném na Špicberkách. Někteří medvědi byli opatřeni vysílačkami a prokázalo se, že nachodili za rok až 3 200 km.V době tání putují na sever, v zimě se vydávají zpět k jihu. Na jih se vydávají za potravou a samice zde rodí.

Délka těla u samců 2-2,5 m, u samic 1,8-2,1 m, váha u samců 410 kg, u samic 320 kg. Medvědi tráví většinu života ve vodě a proti chladu je chrání srst. Při plavání se namočí pouze pesíky, kůže zůstane vždy suchá. Prsty na nohou jsou do poloviny spojeny plovací blánou, ostré drápy zespoda pokryté srstí. Pronásleduje - li kořist, dokáže medvěd vyvinout rychlost 30-40 km/h. Nepotápí se však hlouběji než 1-2 m. Má výborný čich, tuleně ucítí na vzdálenost až 30 km. Medvěd je ploskochodec (došlapuje na celou plochu chodidla), tlapy opatřené srstí umožňují chůzi po strmých ledovcích.

Medvědi loví tuleně kroužkované (Phoca hispida), tuleně grónské (Pagophilus groenlandicus), tuleně vousaté (Erignathus barbatus) a čepcoly hřebenaté (Cystophora cristata). V zimě žere medvěd jen kůži a tuk, zbytek přenechává jiným šelmám, většinou polárním liškám, tím jim zajišťuje přežití. Když je málo tuleňů, zaměří se medvědi na ryby a vodní ptáky. Tuleni tvoří 90% potravy medvědů ledních, jen u medvědů žijících v Severní Americe v létě tvoří potravu ze 70% ptáci. Když je nedostatek obvyklých zdrojů, spokojí se i s vejci, polárními zajíci, kořínky a bobulemi, v opravdové nouzi i s mršinami. Medvědi nikdy neútočí na mrože z obavy z jejich vysokého počtu a nebezpečných klů. Mláďata tuleňů grónských a čepcolů hřebenatých loví na pevnině a na ledových krách nebo když vyplavou k průduchu. Mláďata tuleňů kroužkovaných (rodí se pod sněhem) vyhledává čichem. Usmrtí tuleně okamžitým úderem tlapy. Kořist ho často nevidí, bílá srst ho skrývá ve sněhu. Tlapa medvěda ledního je velmi silná, jednou tlapou uzvedne 100 kg kořisti. Navzdory této taktice jen 18 % loveckých pokusů končí úspěšně. Medvěd může několik dnů hladovět a žít ze zásob žaludku. Žaludek pojme až 70 kg potravy. Pro udržení hmotnosti musí ulovit jednoho tuleně každých 5-6 dní.

Samice si postaví brloh, kde stráví více než pět měsíců, během tohoto období vůbec nepřijímá potravu a žije z tukových zásob. Nejmladší a nejstarší medvědi taktéž část zimy přečkají ve stavu letargie (=spánek vestoje), tento fakt objevil Ralph Nelson. Brloh medvěda je 2,5 m dlouhý, 1,5 m vysoký 2-3 m pod sněhem. Svým tělesným teplem udržují medvědice teplotu brlohu o 10-20 °C vyšší než venku. Samice pohlavně dospívají mezi 3.-4. rokem.Většina přivádí na svět první mládě v 5-6 letech. Samci dospívají až v 6-8 letech, výjimečně i v 10 letech. Obě pohlaví se nesetkávají, sejdou se pouze krátce na jaře v období páření. Páření začíná v dubnu a končí v červnu.Vajíčko přilne k děloze až na podzim, v době, kdy samice začnou stavět brloh k porodu. Každý rok se vracejí do ověřené oblasti. Březost trvá 7-9 měsíců. Mláďatům po 2-3 týdnech naroste hustá srst a váží 5-12 kg. Samice kojí 2-4 měsíční mláďata šestkrát denně asi čtvrt hodiny. Než matka dovolí mláďatům vylézt z brlohu, prozkoumá nejdříve okolí v blízkosti 50-100 m. Mláďata si hrají a tím se připravují se na lov. Na zimní spánek si rodina najde nový brloh. Někdy je k vidění více brlohů pohromadě, 2-5 rodin spolu zimují. Na konci zimního spánku mláďata odstavena, ale zůstávají v blízkosti matky ještě rok. Sourozenci zůstávají po opuštění matky nějakou dobu pohromadě. Nejvíce medvíďat umírá v prvních dvou letech života.

V brněnské ZOO jsou v současnosti samec a samice medvěda ledního. Některé zdroje uvádějí, že medvěd lední je natolik inteligentní, že se může rovnat i lidoopům. Při pozorování tohoto medvěda (samce) se naskýtá důkaz tohoto tvrzení. Medvědi nevyvíjejí činnost pouze při lovu potravy nebo v ohrožení, svůj život tráví i zábavou.Už malá medvíďata spolu soupeří a takto se připravují na lov.V dospělosti na své hrátky nezapomínají, medvěd využívá všeho, co se mu naskytne.

Medvěd je na konci potravinového řetězce, který začíná planktonem a je nejvíce masožravý ze všech medvědů, nemá žádné přirozené predátory, největším nepřítelem je pro něj člověk. Medvěd lední se dožívá věku 20-25 let, nejvyšší zaznamenaný věk 34 let.V roce 1960 byl počet medvědů odhadnut na 10 000 kusů. Díky ochraně počet stoupl na 20 000 až 40 000, výsledky podle různých pramenů kolísají. Dnes je chráněn mezinárodními dohodami.